Rozhovor: Mons. Eduardo Horacio García, pomocný biskup Buenos Aires (Argentina)

Mons. Eduardo Horacio García, pomocný biskup Buenos Aires, byl v Medžugorji se skupinou poutníků z Argentiny začátkem října 2008. Mons. García se narodil v roce 1956 a biskupskou funkcí byl pověřen již před pěti roky. Pouť provázela argentinská Chorvatka Marija Stegnar, která již řadu roků přivádí poutníky do Medžugorje.

Monsignore, můžete nám říci proč jste přijel do Medžugorje?

Pozvala mne jedna skupina katolíků a já jsem jejich pozvání přijal. Rozmýšlel jsem se jenom dvě minuty. Nepřijel jsem sem kvůli cestování, ale kvůli obrácení. Přišel jsem sem, abych viděl a sksutečně vidím, že je to místo milosti, modlitby, ticha a především místo klanění Nejsvětější svátosti oltářní. To mne nejvíce dojalo – ten lid před Nejsvětější svátostí. Myslím, že právě to probouzení víry je největší zázrak, který učinila naše Matka.

Jsou rozdíly mezi Medžugorjem a jinými mariánskými svatyněmi? Všude je modlitba, všude se slaví mše svatá, ale tady je Podbrdo a Križevac a především klanění. Klanění je znamení naší doby. To je zde zvláštní. Lidé přicházejí pozdě večer nebo v noci a klanějí se. Zde se léčí vnitřní rány.

Zaznamenal jste si nějaká znamení Mariiny přítomnosti?

Plody jsou znamením. Láska k Marii, láska při očekávání okamžiku Mariina zjevení, radost… To ukazuje na Mariinu přítomnost. Lidé hledají mír. Medžugorská poselství vedou k míru. To jsou prostá poselství pro všechny. Prostá víra. Láska, radost. Radostí je věřit, radostí je milovat, radostí je dělit se s druhými. Já nemám slova…

Zpovídal jste v Medžugorji ?

Ano. Zpovídal jsem lidi, kteří se nevyzpovídali už třicet roků. A také lidi, kteří se zpovídali před třemi dny.

Jaký je význam Medžugorje pro všeobecnou Církev dnes?

Je to místo milosti pro celou Církev. Zvláště poskytuje milost modlitby a klanění. Dochází zde k vnitřní proměně, která se projevuje v každodenním životě. Je to nakažlivé. V Argentině stále více mladých lidí vyhledává klanění, které vede k vnitřní modlitbě. Život bez vnitřního života není život. Při klanění se setkávají s Kristem, který je mění. Velmi mne oslovila i univerzalita medžugorských poselství. Maria oslovuje všechny lidi všech zemí světa a posiluje naši víru. Zde můžeme zažívat „globalizaci víry“ a univerzální bratrství. Apoštolové šli do celého světa. Tak rostla Církev.

Byl jste přítomný při nějakém zjevení?

Dnes ráno se lidé začali shromažďovat ve čtyři hodiny ráno, aby se zúčastnili zjevení pro Mirjanu. Já jsem se každý den modlil na nějaký úmysl. Dnes za kněze. Byl jsem při zjevení a během zjevení jsem v sobě pocítil jako by mi Maria řekla: „Já vás slyším“. Když Mirjana po zjevení řekla, že nás Panna Maria vyzývá, abychom se modlili zvláště za kněze, byl jsem hluboce dojatý. Bůh mluví.

Setkal jste se s vizionáři?

Byl jsem u Vicky. Požádala mne o požehnání. I to mne dojalo. Dojala mne její normálnost, prostota, radost.

Všichni vizionáři žijí v manželství…

Ano, Boží přítomnost je možné prožívat v obyčejném, každodenním životě. Je zajímavé, že laici jsou intenzivně zapojeni do organizace poutí v Medžugorji, protože kněží a biskupové to nesmějí dělat. Bůh promlouvá. Máme otevřít srdce a naslouchat Mu. A trpělivě čekat. Jestli je toto Boží dílo, vydrží. Jestli není Boží, zanikne samo do sebe. Kde se modlí za vnitřní obnovu – ať se v tom pokračuje.

Což by mohl Bůh dávat tolik milostí, kdyby se vše zakládalo jen na výmyslu?

Sám papež řekl, že chce přijet do Medžugorje. To je uznání Medžugorje.

Rozhovor vedla Lidija Paris