Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. července 2001

Other languages: English, Čeština, Deutsch, Español, Français, Hrvatski, Italiano, Polski

 

Poselství z Medžugorje, 25. července 2001 [O]

Drahé děti! V tomto čase milosti vás vybízím, abyste se ještě více přiblížily Bohu skrze své osobní modlitby. Využijte čas odpočinku a dejte své duši i svým očím odpočinek v Bohu. Nalezněte v přírodě mír a odhalíte Boha Stvořitele, kterému budete moci děkovat za všechna stvoření, a pak ve svém srdci najdete radost. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.

Z poselství Panny Marie vidíme její přání, lásku Matky, která si přeje provázet své děti po cestách života. Je možné vidět, že Ona žije, dýchá a chodí s námi. V poselství z 25. července nás vybízí k odpočinku v Bohu, protože jenom Bůh dává odpočinek. Nedává odpočinek modlitba jako taková, nýbrž Bůh, který je nalézán v modlitbě. Modlitba není cíl nýbrž jenom prostředek, který nám Panna Maria chce vložit do srdce.Existují modlitby, do kterých Bůh nemůže vstoupit, protože jsou mu zavřeny a zataraseny vstupní dveře. Jsou uzavřeny, protože je naše srdce uzavřené. Modlitba, která je formální a povrchní, konaná z povinnosti a ne z lásky, taková modlitba unavuje, protože uvnitř není Bůh. Proto nás Matka volá k modlitbě srdcem, s láskou a s přáním setkat se s Bohem, který nás činí zdravými, čistými a posílenými, abychom nesli své dny a svá břemena životem radostně.

Maria nás vyzývá ke svatosti. Jenom Bůh je svatý. On je ten, který je třikrát svatý. Ten, k Němuž nejsme hodni přistoupit, nejsme k Němu hodni přijít a být v Jeho blízkosti. Ale On k nám přišel a svým životem nám dokázal, že k Němu můžeme beze strachu přijít. Ježíš tak žil, že se Ho nikdo nemusel bát a stranit se Ho. My k Němu přicházíme ne proto, že jsme dobří, svatí, zbožní a oddaní, ale proto, že Ho potřebujeme, jako vyschlá a rozpukaná země potřebuje déšť. My Ježíše přijímáme ve svatém přijímání, ne protože jsme hodni Ho přijímat, nýbrž protože ho potřebujeme, abychom zůstali naživu.Na nás je rozhodnout se pro svatost a na Bohu, aby nás učinil svatými.

Jak říká Ježíš: Beze mne nemůžete nic učinit. To, co můžeme, je rozhodnout se. Bůh se nemůže, nebo tedy nechce rozhodnout místo nás. Nemůže nám násilím odebrat svobodu, víru, důvěru a lásku. On nám může pomoci jenom v tom, o co Ho poprosíme. On se nás ptá jako se ptá toho slepce v evangeliu: co chceš, abych ti učinil? Ježíš si přeje od nás slyšet, přeje si slyšet naše srdce, naše rozhodnutí, volání naší duše po Něm, abychom se tak ze dne na den stávali jemu podobní.Obyčejně máme pokřivenou představu světců, kteří jsou podivíni, zbědovaní ... Ale přitom jenom svatí byli plně duchovně zdraví a nejnormálnější lidé na tomto světě. Lidé toužili po jejich blízkosti, protože na nich odhalovali tvář Boží. Lidé po nich toužili a vyhledávali je. I dnes lidé volají po Bohu, hledají Boha, hledají ty, kteří jim dosvědčí, že Bůh existuje, že má živý zájem o osud člověka a o jeho dny.

Rozhodnout se pro Boha není snadné. Je to náročné. Bůh od nás nežádá ukrajované zbytky času v našem každodenním životě, žádá mnohem víc. Žádá kousek srdce, trochu lásky, trochu nadšení pro Něho a Jeho slovo. Jako je Bohu potřebná Matka jeho Syna Ježíše Maria, tak jsi pro Něj potřebný i ty, abys někomu daroval úsměv, aby ses zastal někoho, kdo je křivě odsouzen, abys ovázal rány raněného, abys řekl každému člověku, že proti němu nic nemáš, že v tvé řeči nebude smetí na účet kohokoli. Bůh si i dnes přeje, abys hleděl srdcem, protože každý si přeje lásku, každý touží po lidech, kteří nevyhledávají svoje zájmy, svůj zisk, ale po těch, kteří hledají Boží zájmy a Boží přání.

Měj odvahu být nenormální pro tento svět, aby tentýž svět hledal a toužil po tobě, který jsi měl odvahu kráčet za Bohem, protože právě tebe potřebuje. Ty, který máš odvahu věřit, odvahu modlit se, když všichni proklínají, odvahu důvěřovat, když všichni proklínají a zoufají si.

Buďme věcní, buďme pravdiví sami k sobě. Podívej se a uvědom si, že nemáš život sám ve svých rukou, že nejsi pánem svého života, ať se jakkoli namáháš, pracuješ a hromadíš majetek. Život zde nemůžeš uchránit. Tady jsi, abys život ztratil, a to ne bláznivě, ale rozumě, jak nás Ježíš a Panna Maria v tomto poselství vyzývají. "Jestliže pšeničné zrno neodumře, nemůže přinést úrodu, odumře-li přinese stonásobnou úrodu".

Tvůj život může kvést, ať je ti nevím kolik let, nebo jestli tě nemoc nebo stáří připoutalo k lůžku. Přijmi svoji situaci, svůj život, lidi, které ti Bůh dal na cestu životem. Ze srdce uměj Bohu poděkovat i za nepříjemnosti a nezapomínej, že On má řešení, že On ví, proč je to tak, a už jsi vstoupil do oblasti důvěry a míru. Postav se na Boží stranu, opři se o Něj jako o skálu, jako o pevný základ, na kterém nemůžeš být ohrožen a odsouzen tímto světem. Duši nemůžeš oklamat, ona hledá Boha. Hledej Ho tam, kde přebývá. Vyhledej ho ve svém srdci, ve společenství věřících, které se shromažďuje k eucharistii a k naslouchání Jeho slovům, vyhledej Ho v evangeliu, vyhledej ho v každém člověku, v tom sympatickém i v tom nesympatickém. Kamkoli se obrátíš, Bůh tam je. Ať ti otevře oči pro nové pohledy na život, důvěru a mír.

A Tebe, Maria, prosíme, jako si zrodila Ježíše, zroď každého z nás, poroď nás k novému životu. Ať nás, Maria, Tvoje slova nasytí důvěrou, že je Bůh na naší straně, že se zajímá a stará o každého z nás.

Fra Ljubo Kurtović


Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

Aby Bůh žil ve vašich srdcích, musíte milovat.