Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. července 2007

Ať je pro vás modlitba jako vzduch, který vdechujete


 

Poselství z Medžugorje, 25. července 2007 [O]

Drahé děti! Dnes v den ochránce vaší farnosti vás vybízím, abyste následovaly životy svatých. Ať jsou vám oni příkladem a podnětem k životu svatosti. Ať vám je modlitba jako vzduch, který vdechujete a ne břemeno. Dítka, Bůh vám bude odhalovat svoji lásku a vy budete prožívat radost, že jste moji milovaní. Bůh vám požehná a dá vám hojnost milosti. Děkuji vám, že jste přijaly moji výzvu.

Panna Maria jako Matka nás vybízí a povzbuzuje dnes, v den svatého Jakuba apoštola, ochránce farnosti Medžugorje a poutníků, abychom následovali životy svatých, životy těch, kteří došli do nebe, do vlasti, kterou už nikdy neopustíme. Ve svém poselství z 25. července 2002 nám Panna Maria také říkala: Drahé děti, dnes se raduji s vaším ochráncem a vybízím vás, abyste byly otevření Boží vůli… žádejte prostřednictvím svých svatých ochránců, aby vám pomohli růst v lásce k Bohu. Svatí jsou ti, kteří se za nás přimlouvají před tváří Boží. Proto se k nim utíkáme a přednášíme jim své modlitby, aby je přednesli Bohu. Svatí jsou pro nás příkladem, že se vyplatí zůstat věrný Bohu a že Bůh nás nikdy nezklame.

„Ať je vám modlitba jako dech, který vdechujete“ – říká nám Matka Maria. Náš tělesný organizmus potřebuje vzduch. Víme, jak se cítíme, když nám chybí vzduch. Bez vzduchu naše tělo nemůže žít. Jako máme tělesný organizmus tak máme i duchovní organizmus. Můžeme se zamyslet nad tím, jak jsme duchovně mrtví bez modlitby. Bez modlitby člověk zužuje svůj život jenom na tělo, jen na to hmotné, na mrtvé věci ve kterých není života. Modlitba není ničím co je nám předepsané nebo nařizované Církví, Bohem nebo Pannou Marií. Modlitba to nejsou ani cvičení zbožnosti. Modlitba je mnohem více než to všechno. Modlitba je život. Bez modlitby jsme mrtví a není v nás život. Bez modlitby v nás Bůh nemá prostor do kterého by mohl vejít a uzdravit nás, spasit a zhojit naše srdce a duše. Jenom v modlitbě nám může Bůh odhalit svoji lásku a my budeme moci prožít radost z toho, že jsme milované děti Boží a Mariiny. Ze zkušenosti je nám známé, že nestačí jenom vědět, že jídlo je dobré, ale je potřeba jíst, abychom mohli žít. Nestačí nám vědět, že Bůh a Panna Maria nás mají rádi, ale potřebujeme to zažít, zakusit v životě jako skutečnost skutečnější než ta, kterou vidíme tělesnýma očima.

«Zažijete radost, že jste moji milovaní“ – říká Panna Maria. Ale je potřeba splnit jednu podmínku a tou je modlitba srdcem ve které se duše otevírá a odevzdává Bohu a Panně Marii. Evangelium nám vypráví o tom, jak při Ježíšově křtu na řece Jordán z otevřeného nebe zazněl hlas Otce nebeského: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil." (Mk 1, 11). Tato slova se vztahují na Ježíše. Ale skrze Ježíše a v Ježíšovi i na tebe a na mne. Každý z nás je v Ježíšovi a skrze Ježíše milovaný syn Otcův. Milovaná dcera Otcova, vyvolený, vyvolená, milovaný, milovaná Otcova Srdce. V Ježíšovi a podle Ježíše jsme i my Mariiny milované děti – ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že On si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.

(1 J 4, 10) – říká nám apoštol Jan ve svém listě. A dodává: „Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni.“ ( 1 J 4, 16).

Ať nás Panna Maria milostiplná a Neposkvrněná vede a uvede do tajemství Otcova Srdce a lásky, kterou má k nám.

Fra Ljubo Kurtovic
Medžugorje, 26.7.2007

Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

Aby Bůh žil ve vašich srdcích, musíte milovat.