Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. ledna 2008


 

Poselství z Medžugorje, 25. ledna 2008 [O]

Drahé děti! S postním obdobím se přibližujete času milosti. Vaše srdce je jako zoraná země a je připravené přijmout plod, který vzroste v dobro. Vy, dítka, máte svobodu vybrat si dobro nebo zlo. Proto vás vyzývám, modlete se a postěte. Zasaďte radost a plod radosti ve vašich srdcích poroste pro vaše dobro a druzí ho uvidí a přijmou skrze váš život. Zřekněte se hříchu a vyberte si život věčný. Já jsem s vámi a přimlouvám se za vás před svým Synem. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.

V posledním poselství nás Panna Maria povzbuzuje, abychom připravili svoje srdce v tom postním období, které se přibližuje a které je časem milosti. Vyzývá nás především k půstu, modlitbě, ke kajícím skutkům, což vždycky bývalo hlavní charakteristikou svatopostního období. Ve starém zákoně se pokání více spojovalo s vnějšími projevy a je tomu tak nějak i dnes, když si věřící ve svatopostním období odříkají jídlo, pití, sladkosti, cigarety, a již méně se zříkají nadávání, pomlouvání a jiných hříchů.

Křesťanský půst a modlitba jsou základem společenství, protože celá Církev je pozvána k půstu, pokání a modlibě, a to zvláště v době Adventu a Postní době. Odříkání se materiálních věcí je jenom jedním ze způsobů pokání za osobní hříchy. Je to důkaz, že jsme ochotní se něčeho zříci a rozdělit se s těmi, kteří žijí v nouzi a chudobě.

Ve své přípravě nesmíme zůstat u vnějších znaků. Ve Starém zákoně proroci viděli a napomínali lid, že jediná skutečná proměna je ta, která nastane v srdci člověka. Změňme srdce a bude změněný celý člověk. Jenom taková proměna nás může dovést do přátelství s Bohem a přátelství s lidmi. Jenom tak naše srdce přijme plod, který vyroste v dobro. Bůh nás stvořil svobodné a my jsme voláni, abychom každý den dělali rozhodnutí. Můžeme si vybrat dobro nebo zlo. Královna míru nás vyzývá, abychom se zřekli hříchu a vybereme si život věčný. To je jediná a správná volba. Pokaždé, když se rozhodneme pro dobro, postavíme se na stranu Božích synů a dcer a náš život se naplňuje radostí. Žijeme plným životem. Život v hříchu je přežívání a trápení, a život v Bohu přináší radost a mír. Zde na zemi již můžeme zakoušet pravou radost jestliže žijeme podle Božích přikázání, ale úplnou radost dosáhneme až na věčnosti, kdy Bůh setře slzu z každé tváře. Tehdy smrti již nebude ani smutku, ani nářku, ani bolesti, protože starý svět pomine.“ (Zj 21,4)

Ježíš náš první vzor, příklad a učitel duchovního života se před svým veřejným vystoupením stáhl na poušť na čtyřicet dnů, kde se postil a modlil a připravoval se na své veřejné vystoupení. Mojžíš na Sinaji strávil stejný počet dnů, stejně tak i Eliáš na Chorebu. V tichu a samotě člověk lépe slyší Boha, protože ho nezatěžuje žádné zneklidňování.

Odejít na poušť stáhnout se, je-li potřeba i na delší dobu, nesmí pro nás být výmluvou pro útěk před lidmi, povinnostmi nebo prací, ale čas vyhrazený pro obnovení se v Boží blízkosti, abychom mohli snadněji žít mezi lidmi a svědčit jim o Radostné zvěsti. Ježíš je Pán našeho života i našeho srdce. On může udělat to, co my nemůžeme a na co nemáme sílu.

Maria, „Matka Církve“ a matka naše se za nás přimlouvá před svým Synem. Své úlohy Přímluvkyně a Prostřednice se ujala již v době pozemského života – na svatbě v Káně Galilejské - a pokračuje až do dnešního dne oslavená na nebi. Panna Maria nám svým příchodem zde do Medžugorje chce pomoci, abychom se pevněji spojili se svým Spasitelem a Vykupitelem. Jestli odpovíme na výzvu Královny míru a připravíme se modlitbou a půstem na setkání s Ježíšem, budeme se moci čistým srdcem a radostnou duší účastnit slavnosti Vzkříšení.

Fra Danko Perutina ,
Medžugorje 26.1.2008


Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

Aby Bůh žil ve vašich srdcích, musíte milovat.

`