Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. listopadu 2008

Other languages: English, Čeština, Deutsch, Español, Français, Hrvatski, Italiano, Polski

 

Poselství z Medžugorje, 25. listopadu 2008 [O]

Drahé děti! I dnes vás vybízím, abyste se v tomto milostiplném čase modlily, aby se malý Ježíš zrodil ve vašem srdci. On, který je mír sám, ať skrze vás daruje mír celému světu. Proto se, dítka, modlete bez ustání za tento rozbouřený svět bez naděje, abyste se vy staly svědky míru pro všechny. Ať naděje teče vašimi srdci jako řeka milosti. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.

Křesťanská tradice nazývala Advent od samotných počátků milostiplnou dobou, protože v něm je Boží láska zvláště činorodá posiluje naši víru a probouzí touhu po svatosti.

V posledním poselství nás Panna Maria vybízí, abychom se v tomto milostiplném čase modlili za to, aby se malý Ježíš zrodil v našem srdci. Čas ve kterém žijeme je milostiplný ještě z jednoho dalšího důvodu, protože je nám Panna Maria zvláštním způsobem blízko již více než 27 roků. Po celou tuto dobu nás Ona vychovává ve své škole lásky. I v posledním poselství nás vyzvala k modlitbě a vybízí nás k ní často, protože ví, že se nemodlíme.

My všichni děláme jednu velikou chybu, a to je, že si myslíme, jak moc se modlíme a jak jsme dobří. V tu chvíli, kdy pochopíme a uznáme, že tomu tak není, začne naše obrácení.

Jan Damašský říká: „Modlit se znamená pozvedat srdce k Bohu“. To znamená radovat se z Boží blízkosti, přítomnosti, lásky a míru.

V poslední době je ve světě veliký nepokoj. Projevuje se finanční krize, která zachvátila všechny veliké státy. Dnešní člověk je neklidný. Stále někam spěchá. Nic nemůže stihnout. To ho vede k ještě většímu nepokoji. Mír člověk hledá na zcela špatných místech. Panna Maria nám ukazuje cestu k míru. Tím je její Syn a náš Pán Ježíš Kristus. On říká v evangeliu sv. Jana: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce neznepokojuje a neděsí.“ (J 14,27).Kdo má Boha, má všechno. Ti, kteří se setkali s Bohem se stali nositeli Kristova míru.

Panna Maria nás vybízí, abychom se modlili bez ustání za tento rozbouřený svět bez naděje. Naděje je teologická ctnost skrze kterou toužíme po nebeském království a věčném životě, jako po svém štěstí a vkládáme svoji důvěru do Kristova příslibu a spoléháme se ne na vlastní síly, ale na pomoc milosti Ducha Svatého. „Neochvějné chovejme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný; (Žid 10,23). Duch Svatý je na nás bohatě vylit, skrze Ježíše Krista našeho Spasitele, abychom ospravedlněni jeho milostí byli skrze naději dědici života věčného“. (Tit 3,6-7) V Katechizmu čteme (srov. KKC, 1817): Díky naději se můžeme snadněji vyrovnávat s každodenními těžkostmi. Vykoupení je nám dáno především ve smyslu, že je nám dána naděje, důvěryplná naděje, díky které se můžeme snadněji vyrovnávat z každodenními těžkostmi. Současný okamžik, ať je jakkoli těžký, je možné žít a přijímat, jestliže vede k nějakému cílu, jestliže si tím cílem můžeme být jisti, a jestliže je ten cíl tak veliký, aby stál za vynakládanou námahu, jak nás poučuje papež Benedikt XVI. v encyklice V naději spaseni.

V tomto krátkém komentáři poselství si připomeňme i osmé výročí smrti fra Slavka Barbariće. Fra Slavko měl upřímnou dětinnou zbožnost k Panně Marii. Ve svém kněžském povolání byl neúnavný. Vždycky byl ochotný poskytnout pomoc, jak duchovní tak materiální, všem kteří o ni žádali. Zahrňme ho do svých modliteb a děkujme Pánu, že jsme měli příležitost ho poznat a učit se od něj.

Fra Danko Perutina
Medžugorje 26.11.2008.


Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

Aby Bůh žil ve vašich srdcích, musíte milovat.