V září 2005 byl na soukromé návštěvě v Medžugorji se skupinou sedmdesáti poutníků mons. José Domingo Ulloa Mendieta, O.S.A., pomocný biskup panamského arcibiskupství. Rozhovor s ním připravil D. Soldo, redaktor Radiostanice «Mir» Međugorje.
D. S.: Můžete nám říci, co vás vedlo k tomu, že jste navštívil Medžugorje a jaké máte zážitky?
Mons. José Domingo Ulloa: Kněz Fancisco Verar se kterým jsem studoval na bohoslovecké fakultě mi už dávno vyprávěl o Medžugorji. Nyní nastala doba, že jsem mohl osobně přijet. Co jsem zažil zdaleka přesahuje moje očekávání. Setkání s takovým množstvím poutníků je mimořádný zážitek. Cítím jejich touhu po obrácení a proměně života. Pro mne je velmi důležité uvědomit si i sociální aktivity podnícené Medžugorjem. Mluví to o tom, co dělá i Maria: Být stále připravený pomoci druhým. Moji poutníci přijeli dobře připravení. Dojalo je Medžugorje a zůstane v nich vliv dojmu z té masy lidí, kteří se sem přicházejí modlit.
Dragan Soldo: Je Medžugorje v Panamě známé?
Mons. José Domingo Ulloa: V mé zemi je velmi rozvinutá zbožnost vycházejí z Medžugorje. Jedná se zvláště o to, že se zapojují i děti. Farní kostel Marie, Královny míru, o který se zasloužil o. Francisco Verar, je postavený podle medžugorského farního kostela. Existuje mnoho modlitebních skupin vycházejících z poselství Panny Marie.
Dragan Soldo: Můžete něco říci o poselství Panny Marie?
Mons. José Domingo Ulloa: Prostota těchto poselství přitahuje. Medžugorská poselství jsou evangelijní výzvou k obrácení a míru. Není v nich nic apokalyptického. Bez modlitby, bez půstu a Eucharistie – a to jsou základy křesťanství – nemůžeme odpovědět na pozvání ke svatosti, které nám Panna Maria předkládá. Lidé, kteří přicházejí do Medžugorje, chtějí přijmout evangelijní výzvu, která nám přichází od Pána, zvláště prostřednictvím Eucharistie a svátosti zpovědi. Co jsem slyšel od mnohých, že odhalují potřebu proměny a to v sobě i uvnitř Církve, prostřednictvím svátostí. Člověk nemůže odejít z Medžugorje bez vroucí touhy proměnit svůj život a začít znovu. Mnohé skupiny přicházejí v doprovodu svých kněží, ti jim pomáhají a to je pro ně počátek nového života.
Dragan Soldo: Mnoho se v Medžugorji mluví o zázracích. Můžete nám říci něco o tom?
Mons. José Domingo Ulloa: Lidé mají potřebu něco zažít, lidská zvědavost je přirozená, ale ovzduší, které se během pouti den po dni ve skupině vytváří pomáhá, že se ta touha zmenšuje a probouzí se touha poznat sám sebe a dosáhnout vnitřní proměnu. Největším zázrakem je duchovní uzdravení, které lidé zažívají.
Dragan Soldo: Konal jste poutě i na jiná mariánská poutní místa. Mohl byste říci, co je na Medžugorji specifického?
Mons. José Domingo Ulloa: Zvláštností Medžugorje je dar míru, který se zde přijímá. To je to, co lidstvo dnes hledá a ten dar se přijímá v Medžugorji skrze naši Matku Marii. Nejedná se pouze o osobní mír, ale o odhalování, že jsme všichni bratři a spory a násilí nejsou řešením. O ten mír je třeba se rozdělit s druhými.
Dragan Soldo: Většina vizionářů v historii se rozhodla pro řeholní život. V případě medžugorských vizionářů tomu tak není. Jak se vy díváte na toto?
Mons. José Domingo Ulloa: Všichni medžugorští vizionáři založili rodiny. Z toho mám velkou radost, protože to znamená, že výzva ke svatosti platí pro všechny lidi. I rodina je cesta svatosti, svatost není pouze pro kněze a řeholníky. Bůh volá všechny lidi. Křesťané jsou povoláni vydávat svědectví, žít ve světě, ale nepatřit do světa. My jsme povoláni svědčit o radosti.
Dragan Soldo: Až se vrátíte do své diecéze, co řeknete těm, kteří se vás budou ptát na tuto vaši pouť.
Mons. José Domingo Ulloa: Nemůžeme mlčet o tom, co jsme viděli ani o tom, co žádá Panna Maria. V Medžugorji poutníci nalézají mír, setkávají se s Ježíšem a mění svůj život. Ke všem těm, kteří jsou jako ztracené ovce se my musíme chovat jako Ježíš, aby se lidé mohli k Němu vrátit a přijmout od Něho všechno to dobro, které On dává. Buďme jako Maria, dívejme se co lidé potřebují, jaké mají trápení a pomozme jim. Buďme svědky velikého daru života víry v náručí naší svaté Matky Církve.