Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. září 2008

Náš život je naplněn každodenním rozhodováním. Stále se musíme pro něco rozhodovat. Jedni se rozhodují proto, druzí pro ono. Dokud žijeme musíme dělat rozhodnutí. Panna Maria nás v posledním poselství vybízí, aby náš život byl rozhodnutím pro mír.

Rozhodnout se pro mír znamená rozhodnout se pro Krista: „Skutečně, On je náš mír.“ (Ef 2, 14) jak píše sv. Pavel v listu Efesským. Ježíš přináší mír, který není nějaký povrchní nebo falešný mír o kterém mluví lidé. Je to mír, který se získává ve zkouškách a bojích a uchvacuje lidská srdce a proměňuje lidi zevnitř. Ježíš říká: „Pokoj svůj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám. Dávám vám mír, ale ne takový jako dává svět.“ (srov. J 14,27). Ježíš přišel na tuto zem, aby zbořil zeď nepřátelství a nepokoje, který zavládl mezi člověkem a Bohem a aby založil Království lásky, radosti a pokoje.

Mír, který nám dává Ježíš není především opakem nepokoje nebo válek, ale je to synovský a míruplný vztah k Bohu. Mír, který dává Ježíš je mír, který se dotýká, mění lidská srdce a proměňuje svět. Všechna poselství, která jsme přijali od Panny Marie za těchto 27 roků, jsou plná pokory, lásky a míru. Třetí den zjevení, když vizionáři sestupovali z kopce, zjevila se Panna Maria Mariji Pavlovičové a řekla: "Mír, mír, mír – a jenom mír!" "Mír musí zavládnout mezi člověkem a Bohem, a mezi lidmi!“

V Medžugorji se Panna Maria představila jako Královna míru. Ona vyzývá každého osobně, aby byl radostným nositelem míru, protože žijeme v milostiplném čase ve kterém nám Bůh dává veliké milosti. Právě těchto 27 roků je ten milostiplný čas, protože Panna Maria je nám zvláštním způsobem blízko. To dosvědčují miliony poutníků, kteří zde našli smysl života a duchovní mír. Panna Maria nás volá i k vydávání svědectví. Každý z nás by se měl stát svědkem. Víra nám dává sílu, abychom svědčili o Ježíšovi v tomto světě. My jsme právě prostřednictvím svědectví Blahoslavené Panny Marie, apoštolů a mučedníků prvotní Církve přijali jako dědictví víru v Trojjediného Boha.

Skuteční svědci nás předešli v Království, zvláště ti, které Církev uctívá jako světce. Oni mají i dnes účast na živé, modlitební tradici Církve, příkladem svého života, spisy, které zanechali i svojí modlitbou. Oni patří na Boha, slaví Ho a neustávají se starat o ty, které zanechali na zemi. Oni jsou skuteční svědci, kteří vešli do radosti svého Pána a jsou vyvýšení nad mnohé. Jejich prostřednictví je nejvyšší služba, která je v Božím záměru. Můžeme a musíme je prosit, aby se přimlouvali za nás a za celý svět, jak nás poučuje Katechizmus Církve katolické (srov. KKC 2683).

Proto všichni ti, kteří chtějí následovat Ježíše a bojovat za pravdu musí vědět, že budou narážet i na protivenství. Existuje jenom jediná cesta k vítězství a to je následovat našeho Spasitele Ježíše Krista, protože jenom tak se staneme nástroji míru, podle známého přísloví sv. Františka asisského.

Kéž nám v tomto snažení pomáhá mateřské požehnání, které nám uděluje Blahoslavená Panna Maria, Královna míru.

Fra Danko Perutina
Medžugorje 26.9.2008

Zdroj: © Information Centre "Mir" Medjugorje ( www.medjugorje.hr )