Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. ledna 2009

Pozvání na cestu svatosti


 

Poselství z Medžugorje, 25. ledna 2009 [O]

Drahé děti! I dnes vás vyzývám k modlitbě. Ať vám je modlitba jako sémě, které vložíte do mého srdce, které já předám za vás mému Synu Ježíšovi za spásu vašich duší. Přeji si, dítka, aby se každý z vás zamiloval do věčného života, který je vaše budoucnost, a aby vám všechny pozemské věci byly pomocí, abyste se tak přiblížili Bohu Stvořiteli. Já jsem s vámi tak dlouho, protože jste na špatné cestě. Jenom s mojí pomocí, dítka, otevřete oči. Je mnoho těch, kteří žijíc moje poselství chápou, že jsou na cestě svatosti k věčnosti. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.

Při setkání s Bohem každý člověk nachází pravou cestu a současně si začíná být vědom pravdy o sobě samém. Modlitba je nejsnadnější způsob, jak se můžeme setkat s Ježíšem, který je smyslem našeho života.

Základní podmínky správné modlitby jsou: upřímnost, pokora a statečnost, které nám pomáhají, abychom snadněji došli k Pánu.

Panna Maria nás v poselství z 25. ledna tohoto roku, jako tolikrát dosud, vyzývá k modlitbě. Současně nám dává i odpověď proč nás k ní vyzývá, říká: „protože modlitba bude jako sémě, které vložíte do mého srdce, které já předám za vás svému synu Ježíšovi za spásu vašich duší“.

Cesta spásy je cestou modlitby. V poselství z 28. března 1985 [O] Panna Maria říká:

„Drahé děti! Dnes vás chci vyzvat: Modlete se, modlete se, modlete se! V modlitbě poznáte nejvyšší radost a východisko z každé nepříjemnosti, která nemá východisko. Děkuji vám, že jste se pohnuli v modlitbě. Každý jednotlivec se stal milejší mému srdci a děkuji všem, kteří ve svých rodinách povzbudili modlitbu.“

Když Panna Maria hovoří o modlitbě, pak je především myšlena společná modlitba v rodině. Nejkrásnější je ta modlitba, kdy se společně modlíme s Pannou Marií a jdeme cestou, která vede k našemu spasení a spasení světa. Cesta modlitby je cesta, která nás vede k Ježíšovi. Proto je důležité modlit se srdcem, a to znamená modlit se celou bytostí.

My zřídkakdy uvažujeme o věčném životě a člověk je stvořen pro věčný život ve společenství Boží lásky. Existují různé překážky na naší cestě k věčnosti. Především jsou to pozemské věci, které jsou jako blána na našich očích a nedovolují nám, abychom se zamilovali do věčného života, který je naší budoucností.

Když čteme 1. knihu Mojžíšovu, vidíme jak Bůh povolal člověka, aby mu byl spolupracovníkem na zemi. Člověk od Boha přijal přikázání, aby si podmanil zemi: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte si ji...“ (1 Moj 1,28). My jsme povoláni, abychom užívali věci a ne abychom věcem otročili: televizi, mobilům, novinám, alkoholu, cigaretám, drogám atd. Naše vlast není zde na zemi. My zde pouze procházíme. Povoláni jsme ne jen abychom kralovali a ovládali zemi, nýbrž abychom se připravovali na věčnost.

Panna Maria dává i odpověď těm, kteří se ptají, proč se zjevuje tak dlouho. Ona říká: „Já jsme s vámi tak dlouho, protože jste na špatné cestě.“ Být na špatné cestě znamená být daleko od Boha.

Hlavní ukazatelé toho, že je někdo na špatné cestě jsou nepokoj, výčitky svědomí a nespokojenost. Na špatné cestě jsou všichni ti, kteří nerespektují církevní přikázání, dopouštějí se těžkých a smrtelných hříchů, dávají sebe vždycky na první místo, musí být vždycky v právu.

Panna Maria je s námi tak dlouho proto, aby nám pomohla otevřít oči pro pravé hodnoty.

Na konci poselství povzbuzuje ty, kteří přijali její výzvy. Říká: „Mnoho je těch, kteří žijíc moje poselství chápou, že jsou na cestě svatosti k věčnosti.“

Toto poselství nás všechny povzbuzuje, abychom se napravili a znovu udělali rozhodnutí, že budeme ještě více růst ve svatosti.

Fra Danko Perutina
Medžugorje 26. 1. 2009.


Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

Aby Bůh žil ve vašich srdcích, musíte milovat.

`