Tajemství je v přítomnosti Ježíše a Marie!

Other languages: English, Čeština, Deutsch, Hrvatski, Italiano, Polski

Otec Juan-Carlos LISA strávil v Medžugorji deset měsíců roku 2008. Bezprostředně před svým návratem do Argentiny poskytl pro Radiostanici Mir Medžugorje a pro Glasnik mira své svědectví.

Jedináček

Já jsem syn jedináček. Otec zemřel v roce 1978, když jsem byl ještě dítě. Moji rodiče se vzali v roce 1962, já jsem se narodil v roce 1970, i moje maminka neotěhotněla ani přede mnou ani po mně. Vždycky říkám, že Bůh si přál kněze a proto otevřel její lůno… Když jsem jí řekl, že chci být kněz, ptala se mne, jestli myslím, že je to opravdu vůle Boží. Jestli je tomu tak, pak že ona obětuje Bohu svoji touhu stát se babičkou…
Navštívil jsem i jiné mariánské svatyně. Byl jsem i ve Fatimě v roce 2000, kdy papež Jan Pavel II. prohlásil svatými fatimské vizionáře. Byl jsem v Guadalupe, svatyni celé Ameriky. Obě svatyně jsou modlitební místa, ale řekl bych, že tady je modlitba živá, a to proto, že Panna Maria se dotýká této země každý den. Tam to bylo kdysi, v minulosti a v tom je veliký rozdíl.

Přijali mne jako bratra

Deset měsíců a deset dnů, které jsem strávil v Medžugorji pro mne znamená krásné a bohaté zkušenosti. Po celý rok jsem žil s františkány a ten život s nimi je první krásná zkušenost. Vděčím františkánům, že mne přijali za bratra i když nejsem ani františkán ani Chorvat.
Pro mne jako kněze bylo důležité každodenní zpovídání. Každý den jsem zpovídal dvě, tři hodiny, což mi otevřelo srdce a rozšířilo schopnost chápání různých kultur. Ať to byli lidé ze španělsky a italsky mluvících zemí, nebo Chorvaté, kteří umí italsky. Bez ohledu na to z jaké země pocházíme, všichni máme potřebu pocítit, že nás Ježíš slyší, že nám hojí rány a že má s námi soucit, a to všechno se děje skrze kněze.

Přál jsem si dostat volný rok

Přál jsem si prožít volný rok, abych se vrátil ke svému srdci. Chtěl jsem mít čas ticha, osobní modlitby, společné modlitby a v tomto smyslu byl tento rok optimální. Děkuji i svému biskupovi, který mi umožnil přijít sem na tento rok. I on zde osobně byl - v srpnu. I on byl hluboce dojat zkušenostmi z Medžugorje. Naše diecéze je pastoračně velmi aktivní, blízká lidem. Když viděl, kolik se lidí zpovídá, kolik lidí se modlí, to ho hluboce dojalo.
Chtěl bych říci jednu malou anekdotu – událost, která se stala před sochou Vzkříšeného. On neznal nic o kapičce vody, která vychází z kolena sochy. Společně jsme se dívali na sochu kolem které se shromáždily tři nebo čtyři chorvatské rodiny. Jeden otec držel v náručí svoje dítě a přiblížil je ke kříži. Biskup se mne ptal, proč se přibližují ke kříži, proč se ho dotýkají? Nedojala ho ani tak skutečnost té kapky, ale spíše způsob jakým se otec a matka společně modlili. Pochopili jsme duch Medžugorje – rodinná modlitba, otevírání se Bohu.

Modlitba v samotě

Když se mne ptají jaký mám nejhlubší zážitek z Medžugorje, vzpomínám na první dny na jednu hlubokou modlitbu na Križevaci v měsíci březnu. Nebyli tu poutníci. Pochopil jsem, že je Križevac místem silné Boží přítomnosti, jako v Bibli. Proto jsem každý týden alespoň jednou šel na Križevac nebo na Podbrdo. Pochopil jsem, že v Medžugorji je podstatná modlitba v kostele a na kopcích.

Vnitřní světlo víry

Poprvé jsem byl v Medžugorji v roce 2001. Nejdříve s jedním přítelem, potom se skupinou poutníků. Potom jsem přijížděl každý rok. Rok 2001 byl přelomem v mém životě křesťana a kněze. Nevím jak bych to vysvětlil, ale řekl bych, že jsem prožil vnitřní světlo víry. Postupně, krok za krokem jsem do své farnosti zaváděl eucharistické klanění se zpěvy, Růženec před mší…
Nyní se vracím do Argentiny a přebírám jednu novou farnost, farnost sv. Josefa a raduji se, protože se tam koná v pátky 24 hodinová adorace. Každý den se modlí Růženec. Nebude pro mne těžké pokračovat v medžugorském duchu. Bohu díky.

Kněz v moderním světě

To je pravé povolání – být knězem v moderním světě. Není to snadné, nejsou na to formule. Ale teď jsem přesvědčen, že tajemství toho spočívá v modlitbě. V blízkosti Ježíše a Marie. Kněz ať mladý nebo starý, který pochopil, že tajemství spočívá v životě v blízkosti Boha, může žít v kterémkoli období. Věřím, že se budu vracet do Medžugorje se skupinami poutníků, ale nevěřím, že by mne biskup brzy pustil znovu na odpočinek.
Po návratu do Argentiny mám v úmyslu prohloubit život podle poselství Panny, ale bez mnoha slov o Medžugorji. Modlitba, svátosti, obrácení – Bůh na prvním místě. Lidé se mne budou jistě ptát, co jsem tu prožil, a tak jistě budu mít příležitost mluvit o tomto místě míru.

(Připravily: Višnja Spajić a Lidija Paris)

 


Aby Bůh žil ve vašich srdcích, musíte milovat.