Nejnovější obsah - Testimonies

Speciale con ospite in studio l'ex Top Model Ania Goledzinowska

Była na dnie, a tera odzyskuje życie. W wieku szesnastu lat obracała się w Warszawie w dość nieciekawym towarzystwie dilerów i złodziei. Wyjechała do Włoch, bo chciała odmienić swoje życie i być szczęśliwa. Chciała pracować w Mediolanie jako modelka, a trafiła do night clubu pod Turynem, gdzie miała być prostytutką. Anna Golędzinowska, której narzeczony Paulo Enrice, który jest siostrzeńcem Silvio Berlusconiego, napisała książkę "Ocalona z piekła". Dlaczego zmieniała swoje życie i mieszka w klasztorze?

Leggi anche un'intervista con Ania Golędzinowska: Dall'inferno al paradiso passando per il bunga bunga -- Ania Golędzinowska: "Con la fede ho trovato la felicità"

... Myslím, že když jsem tu byl poprvé, cítil jsem v srdci, že Bůh je blízko každého člověka. Velice se mě to dotklo, protože jsem pochopil, že jsem byl zrozen z lásky a smysl mého života je milovat a být milován. Naplnilo mě to obrovskou nadějí a dalo odpovědi na mnoho mých otázek: proč tu jsem a jaký je smysl života. Stalo se to tehdy, když jsem byl poprvé v Medjugorje. Myslím, že největší změna, která se uskutečnila v mém živote po setkání s Bohem je to, že dříve jsem existoval, a teď žiju." Kromě toho, jsem bydlel na zámku, byli jsme velice slavní, prodali jsem miliony alb, ale cosi mi chybělo. Něco nejasného. Myslím, že je zřejmé proč mnoho mladých lidí bere drogy, pije alkohol - aby zaplnili prázdnotu. Prázdnotu je možné zaplnit jen Bohem. Pochopil jsem to, tehdy když jsem mu začal otvírat své srdce, dovolil jsem Mu vejít, a On mi začal ukazovat svou lásku. Myslím, že víra je něčím velmi osobní, a záleží na každém člověku.

„Byla jsem vychována v New-Yorku, v horlivé luteránské rodině, a vždycky jsem věřila v Boha. Ale v době dospívání jsem odhodila všechno organizované náboženství v domněnce, že to všechno bylo vytvořeno člověkem a ne Bohem. Když jsem se pak provdala za Eddyho a nerada svolila, aby naše děti byly vychovány v katolicismu, řekla jsem mu: „Hlavně nepočítej s tím, že bych se jednoho dne stala katoličkou! Člověk v tom musí být narozen, jinak by musel být blázen, aby to svobodně zvolil.“ Učení církve jsem odmítala v domněnce, že to jsou výplody lidí, kteří nemají lepší práci, než vnášet do lidí pocity viny a ubohosti. Šla-li jsem někdy se svou rodinou do kostela, hluboce jsem se tam nudila.

Pochází z farnosti Incon u Koreji. Tam je v duchovní správě jako kaplan. Na kněze byl vysvěcen v roce 2009. Vypráví o tom, že jeho největší žviotní touhou bylo stát se knězem. Studoval na elektroinženýra. Ale jeho velkou touhou byla hudba. Kvůli ní odešel z fakulty, jak říká: „Čtyři roky jsem studoval, ale studia mne nezajímala, takže jsem se neučil. Jenom jsem hrál a zpíval, protože hudba byla pro mne životem. Přestal jsem chodit na přednášky na fakultu, začli mi tam přezdívat továrna na nadávání, protože jsem stále ošklivě nadával. Ale to všechno se mě jakoby netýkalo. Žil jsem ve světě hudby. Přátelil jsem se s kvazi hudebníky.