Mladý františkán Peter Kim Dae Woo navštívil Medžugorje po druhé

Pochází z farnosti Incon u Koreji. Tam je v duchovní správě jako kaplan. Na kněze byl vysvěcen v roce 2009. Vypráví o tom, že jeho největší žviotní touhou bylo stát se knězem. Studoval na elektroinženýra. Ale jeho velkou touhou byla hudba. Kvůli ní odešel z fakulty, jak říká: „Čtyři roky jsem studoval, ale studia mne nezajímala, takže jsem se neučil. Jenom jsem hrál a zpíval, protože hudba byla pro mne životem. Přestal jsem chodit na přednášky na fakultu, začli mi tam přezdívat továrna na nadávání, protože jsem stále ošklivě nadával. Ale to všechno se mě jakoby netýkalo. Žil jsem ve světě hudby. Přátelil jsem se s kvazi hudebníky.

Do Medžugorje jsem přijel prvně v roce 1998. První seznámení s Medžugorjem prožil v únoru 1998, kdy se mu do rukou dostala kniha o tomto fenomenu.

Fra Peter o tom říká:

„Do té doby jsem na mši svatou chodil v neděli. Ale jak jsem si přečetl tu knihu, šel jsem do kostela a od té doby jsem chodil na mši denně. Ta kniha ve mně vzbudila velikou touhu po modlitbě růžence, takže jsem se modlil růženec denně. Začal jsem žít pět hlavních poselství Panny Marie medžugorské. Když jsem dostal tu knihu do rukou prožíval jsem těžké životní období a dolehla na mne deprese. I moje matka trpěla, když mě viděla bez vůle k životu. Aby mně pomohla, ptala se jestli chci jet do Medžugorje. Přijel jsem a můj příchod do Medžugorje toho mnoho změnil v mém duchovním životě. Změna to byla veliká, ale v srdci jsem stále ještě měl velikou touhu být známým zpěvákem. Když jsem přišel do Medžugorje plakal jsem od prvního do posledního dne, zvláště při adoracích, zvláště, když jsem slyšel hrát housle.“ Pak se fra Peter vrátil do Koreje a uvažoval o tom, jestli je jeho rozhodnutí pro hudbu trvalé na celý život. Tehdy se seznámil s jedním člověkem se kterým se často modlil a ten mu řekl, že má duchovní povolání. V práci pokračoval dále, ale hluboko v srdci ve chvílích samoty cítil, že ho Pán volá: „Dae Woo''. Cítil strach z toho pozvání, protože si myslel, že když ho přijme, že je pro něj konec s hudbou. Často plakal před Pánem. Říkal mu, že musí změnit život, a k tomu že potřebuje pomoc.

Mladý kněz nám vyprávěl, jak vstoupil do františkánského řádu: „Prosil jsem Pána a Pannu Marii - Jestli mám povolání, pomozte mi, dejte mi znamení, řekněte mi jasně, že je to mé povolání“. Tehdy jsem se modlil a otevřel jsem Bibli na Žalmu 110., kde se praví: „Ty jsi kněz navěky podle Malkísedekova řádu“. Zavřel jsem Bibli a cítil jsem, že se moje srdce v tom okamžiku propadá. Následovalo mnoho vnitřních bojů, když jsem dával do pořádku všechny záležitosti světského života a v roce 2000 jsem zaklepal na bránu františkánského kláštera a stal jsem se františkánem“. Říká, že je pro něj Medžugorje místem veliké milosti, protože mu umožnilo změnu způsobu života. Před poutí do Medžugorje ani nepomyslel, že by se mohl stát knězem.